Myslím, že psát pro veřejnost je kromě vámi zmíněných předností i dokonalý tréning sebeobrany před hrubostí, hloupostí, škodolibostí a před podobnými útoky. Kdo se to naučí, je nadosmrti king

Tzv. "prekrucovani" nazoru nebo textu je naprosto nevyhnutelna vec, nebot text nema univerzalni a objektivni vyznam, na kterem by se vsichni shodli. Kazdy clovek vnima znaky a symboly zcela jedinecnym a hlavne nesdelitelnym zpusobem, proto neni mozne se na vyznamu textu shodnout. Neni mozne v nikom vyvolat tentyz vyznam, o kterem se domnivam, ze prece do textu vkladam. Proto cokoli pisu, bude kazdym clovekem vnimano rozdilne. A stejne tak me roztrpceni z neadekvatni reakce na muj text je vyvolano mym mylnym dojmem ze rozumim tomu, jak jiny clovek vnima svuj text, kterym "mylne" reagoval na muj.

Nedáme se

"Člověk má občas potřebu z něčeho se vypsat, něco sdělit, na něco poukázat, psaní ho baví" - zlatá slova až na to, že

- pluralita názorů je zakázána

- upřímná názorová snaha, svoboda stylu je důsledně potlačována

- pravidla, která jsou dána, jsou dána tak vágně, že není problém zrušit blogerovi účet za jediný článek

Ti, jejchž blogy byly zrušeny, Vám to už pochopitelně nepoví - naposledy autorka blogů Ortel vs Banga; nepohodlným se stal Břetislav Olšer a co já vím kolik dalších...

Oni ti zrušení se také chtěli "z něčeho vypsat".

A konstruktivni reseni?

Blogování je extremní sport, který vyžaduje pevné nervy a hroší kůži (nejlépe z hroší paty)

jak pro koho, že?

Budte vdecna za kritiky a rejpaly s milionem protiargumentu. Je to totiz asi ten nejlepsi zpusob, jak zvysit pravdepodobnost uvedomeni si vlastniho omylu. Prikyvovaci a potvrzovaci Vas jen v omylu nechaji dal. Ovsem mnoha lidem to tak vyhovuje.

Ano jsou blogeri a blogeri. Kdyz vidim, ze clanek ma karmu kolem triceti, je mi jasne ze nestoji za precteni.

Obzvlast, kdyz je to od honice karmy, ktery byl pro podvody s ni uz ze dvou blogu vyobcovan.

Nemyslíte evidovaného, že ne?

Hezké- ano, pro radost a tak trochu i terapie.

Je fakt, že některé diskuze, překrucování, hádání, hledání čeho není, rozebírání nesmyslností, stejně tak když autor píše v nadsázce, s vtipem a někdo z toho udělá problém a katastrofu..... to nemá cenu ani rozebírat..... jednou se mě manžel ptal, proč se před tou obrazovkou plácám do hlavy a mám oči navrch, tak mu povídám, že se tím stydím za některé lidi v diskuzi u blogů........ my jsme hrozný národ rypálků, pindalů a znechucovačů......každopádně, kdo si píše pro radost a mnoho a mnoho jiných dobrých důvodů, ten se znechutit nenechá, no snad ano?

Co se týká překrucování, s tímto jevem je bojovat neefektivní. Setkal jsem se s tím, kdy si jeden člověk do jednoho mého článku přimyslel větu, kterou jsem nenapsal a která v tom článku vůbec nebyla, protože kdyby v něm byla, změnila by celý článek co do obsahu i vyznění. Když jsem jej upozornil, že se mýlí a že jeho věta v mém článku není, přispěchal okamžitě s převratnou teorií, že jím vymyšlená věta v mém článku původně byla a poté,co ji tam odhalil, jsem ji odstranil a nahradil jinou větou - tou, která v to článku ve skutečnosti je.

Překrucovači a konspirátoři mají úžasný život. Jejich fantazie je mnohem divočejší než skutečný život.