Dys nebo jen nezralost?
Fenoménem a téměř moderním hitem dnešní doby je mít pro své dítě papír z pedagogicko psychologické poradny, potvrzující nejrůznější dysporuchy. Na to, proč tomu tak je, je velice snadná odpověď.
Nacházíme se v období, jež lze charakterizovat jako kult dítěte. Dítě je stavěno na piedestal, vše se mu podřizuje a přizpůsobuje, rodiče pro něj chtějí jen to nejlepší a zároveň ho vnímají jako dokonalé stvoření. A dokonalé stvoření přece nemůže mít jiné známky než jedničky. Proto, při prvním školním neúspěchu vyhledávají rodiče okamžitou pomoc v pedagogicko psychologické poradně, která jim potvrdí, že je jejich dítě inteligenčně v normě, často dokonce nad normou a problémem způsobujícím školní neúspěšnost je dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie nebo jiná dysporucha.
Ač to pedagogové neradi uslyší, viníky celé této mašinérie jsou prioritně právě oni. Problémem současného českého školství je chybný přístup k dítěti a jeho hodnocení. Málokterý pedagog je schopen a ochoten přistupovat k dítěti individuálně, s ohledem na jeho osobnost a zároveň ho hodnotit na základě jeho vlastního pokroku, nikoliv srovnávací metodou s ostatními spolužáky, kdy je dítě nutně vrháno do šedivého průměru.
Každé dítě je jiné, vyhovuje mu jiný přístup, má jiný způsob myšlení a chápání, jiné tempo a stupeň zralosti. Stejně jako některé dítě chodí již v 10ti měsících a jiné až v roce a půl, přičemž ani jedna z těchto hranic není defektem, tak i zralost učit se konkrétním věcem v určitém období se u dětí značně liší.
To, že Pepíček zvládá bravurně číst již v pěti letech neznamená, že tomu tak bude i u ostatních dětí. Z tohoto důvodu dítě logicky potřebuje individuální přístup v souladu s jeho stupněm zralosti.
Pokud by byl pedagog schopen poskytnout dítěti vyhovující zázemí, jeho školní výsledky by byly mnohem lepší, rodiče by nepropadali panice a v zájmu dítěte nebyli nuceni vyhledávat pomoc specializovaných pracovišť.
Jako speciální pedagog mám osobní zkušenost s dítětem, jemuž byla ve druhé třídě diagnostikována dyslexie a o rok později již nebylo po dyslexii ani památky. A to bez jakékoliv reedukace.
Lze snad z dyslexie vyrůst? Ne, to zcela jistě nelze.
Je tedy potřeba rozlišovat mezi skutečnou dyslexií, kdy dítě není schopno číst a nikdy bez problémů číst nebude a mezi momentální nezralostí, z níž dítě skutečně vyroste a své vrstevníky dožene.
Klára Manová
Z vrcholu na dno…to je ostuda! … aneb výchova blbců v Čechách.
Pomalu se nám blíží konec školního roku a s ním rekapitulace nabytých znalostí za celých těch deset měsíců strávených za zdmi školy.
Klára Manová
Jak rovnost plodí nerovnost
Ze současných ideálů a směřování českého školství by člověk snadno nabyl dojmu, že nejlepší možnou cestou je rovnost pro všechny. Trochu mi to celé připomíná doby poměrně nedávné, jež má většina populace stále v živé paměti.
Klára Manová
Přestaňte už s těmi nesmysly, paní Valachová! aneb Valachová versus Klaus
V posledních dnech jsem zaznamenala několik článků, v nichž bývalá ministryně školství (právnička) Kateřina Valachová otevřeně kritizuje Václava Klause mladšího za předložení návrhu novely školského zákona.
Klára Manová
Bolí dělání dětí?
Stejně jako holčička ve známé lidové písni snila o své budoucnosti selky, tak jsme i my, jako malá děvčátka rády vyslovovaly tu magickou frázi „až budu velká“.
Klára Manová
Sebevědomí, je muškou jenom zlatou?
Když se narodíme a máme navíc to štěstí, že do šťastné rodiny, stojíme v centru pozornosti svých rodičů, kteří se snaží vytvořit nám ideální podmínky pro život.
Klára Manová
Zbláznil se? Ne, už tomu rozumím.
Cesta za životními hodnotami, poznáním svých limitů a vyčištěním přetížené hlavy může být různá. Někdo tuto potřebu ani nepocítí, pro jiného člověka se stane téměř nutností.
Klára Manová
Tik, tak, tik, tak…… Rychle, čas běží !
Jako rodič jsem mnohokrát zažívala pocity selhání poté, co jsem strávila se synem dlouhé hodiny přípravou do školy a on posléze přinesl namísto toužebně očekávané jedničky trojku, někdy i hůře.
Klára Manová
Také máte raději zvířata než lidi?
Vyrvané nebo pořezané stromky v lese, rozkopané houby, hromady odpadků, povalujících se ve volné přírodě (většinu z nich bude příroda rozkládat stovky let), týraná zvířata, týrané děti, okrádaní důchodci, pomluvy, lži, krádeže,
Klára Manová
Proč lidé píší blogy a často ztrácí k psaní chuť… Blogeři, nedejme se!
„Vysvětlete mi proč vy ty blogy vlastně píšete. Kvůli výši karmy?“ Tak nějak zněl jeden z komentářů pod mým článkem. Pravda, trochu mě taková reakce překvapila. Psát blogy pro výši karmy? Mám snad za vysokou karmu zaplaceno?
Klára Manová
Strach….strach…strach…
Evropa čelí v poslední době narůstajícímu množství teroristických útoků. Proč k jejich nárůstu dochází? Jedním z možných důvodů může být skutečnost, že Islámský stát přestává zažívat úspěchy ve své domovině,
Klára Manová
Ztráta identity……je možné ztratit ještě víc?
K dnešnímu článku mě přivedl rozhovor s mým kamarádem, otcem devatenáctiletého syna. Jelikož mi téma hovoru připadalo mimořádně zajímavé i pro více lidí než jen pro mě a donutilo mě k hlubšímu zamyšlení se nad problematikou
Klára Manová
Zákazy, zákazy, zákazy,…. běžte s tím už někam!
Děkuji za inspiraci k tématu komentátorům mého včerejšího článku. Původně jsem měla v úmyslu pouze na ně reagovat, když jsem však začala psát, pochopila jsem, že na komentář to bude příliš dlouhé a rozhodla se napsat na toto téma
Klára Manová
Proboha, už to konečně zakažte!
Máme za sebou další bouřlivé oslavy konce minulého roku. Na většině míst se slavilo tradičně, tedy se spoustou alkoholu a jídla, ohňostrojů, ale především nadměrného hluku v podobě nejrůznějších „dělobuchů“.
Klára Manová
Quo vadis, Evropo?
Vánoční svátky se dají trávit různým způsobem. Člověk může podlehnout davovému šílenství a pojmout vánoce čistě konzumně, popřípadě jako závod o co nejlepší a nejdražší dárky, ale i v tom davovém šílenství je možné strávit vánoce
Klára Manová
Tak nám zabili Jana Ámose, paní Müllerová… aneb najde se lékař pro nemocné české školství?
V posledních pár desetiletích zaznamenalo lidstvo mimořádný pokrok v mnoha oblastech. Srovná-li člověk první mobilní telefony, svou velikostí směle konkurující dnešním stolním počítačům, s těmi současnými, velikostí tatranky,
Klára Manová
Pane prezidente, ústavní činiteli.........
Před nedávnem jsem na svém blogu publikovala článek nesoucí název „ Začíná u nás opět totalita, tentokrát prostřednictvím sedmé velmoci?“.
Klára Manová
Začíná u nás opět totalita, tentokrát prostřednictvím sedmé velmoci?
Reaguji tímto na článek zveřejněný v Hospodářských novinách ze dne 8.10., věnovaný problematice kandidatury z řad učitelů v politických stranách, šířících nenávist vůči migrantům či muslimům.
Klára Manová
Čeho všeho se ještě můžeme bát?
Před třemi týdny nám začal nový školní rok. Některé školy přivítaly do svých řad nové žáčky z praktických škol.
Klára Manová
Můžeme dnešní hodnoty ještě nazývat hodnotami?
Emil Zátopek, Marie Curie-Sklodowská , Albert Einstein, Tomáš Garigue Masaryk, Karel Čapek, Mirek Dušín...... Tak nějak vypadal seznam sociálních vzorů dřívějších generací.
Klára Manová
Evropa, nebo Planeta zvířat ? (díky za inspiraci, pane Orwelle)
Před několika dny jsem zveřejnila článek o svém zážitku z Nice, ve kterém jsem vyjádřila svůj názor, týkající se současné politické situace.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 36
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2374x